Jak se pročíst k úspěšné maturitě z českého jazyka a nepřijít při  tom o nervy

Jak se pročíst k úspěšné maturitě z českého jazyka a nepřijít při tom o nervy

Pořád nemůžu uvěřit, že maturitu už mám 2 roky úspěšně za sebou. Přesto si stále živě vybavuji tu bezradnost při rozhodování o tom, co zařadit do seznamu maturitní četby. Všem je jasné, že nejdůležitější je vybrat si knihy, jež nás budou alespoň trochu bavit a zároveň se dají dobře rozebrat. Jenže které to jsou a jak je poznat? 

U poezie jsou vděčné skryté významy a motivy, kterým je ovšem dobré rozumět. Například Máj Karla Hynka Máchy jimi doslova praská ve švech. Ovšem najít je a pochopit není vůbec jednoduché. Jediné, co vás pak může zachránit, je rozbor někoho jiného, kterých je naštěstí zrovna u této knihy nespočet. 

Co se prózy týče, bude se hodit složitější dějová linka, o níž se dá dlouho mluvit, ale pouze do té míry, abyste ji byli sami schopni porozumět. Příběh s několika desítkami postav a 5 dějovými linkami, které ke všemu nejsou ani chronologicky uspořádané, se vám opravdu nebude dobře číst a už vůbec ne zpaměti popisovat.

Dramata mají tu výhodu, že často rychle odsýpají, jelikož jsou určená na jeviště. Čím mladší hry, tím jednodušší jazyk (zpravidla), což je vždycky lepší. Musím vás ovšem zklamat a prozradit, že nějakému Shakespearovi se s největší pravděpodobností zkrátka nevyhnete. 

JEŠTĚ NEŽ ZAČNETE VYBÍRAT KNIHY DO VAŠEHO SEZNAMU

Je dobré přijít na to, jaké knížky vás baví, a podle toho si také dále vybírat ty do čtenářského deníku či čtení k maturitě. Pokud to ještě nevíte, vězte, že na to brzy přijdete. Já jsem například při četbě knih Na západní frontě klid, Smrt je mým řemeslem nebo také Jozova Hanule zjistila, že ráda čtu knihy z období války. Při mých studiích na gymnáziu jsem již psávala poezii a vždy ji také ráda četla. Moje kamarádka má zase ráda severské detektivky od Jo Nesba. Věřte, že každý si to svoje najde. 

Pokud rádi čtete, tak jistě existuje nespočet knih, které byste v tuhle chvíli rádi přečetli. Možná už je máte dokonce nakoupené, jenže musíte upřednostnit seznam, který vám nic moc neříká. Zkuste si třeba vytvořit motivaci ke čtení povinných knih tím, že se za každou v seznamu odškrtnutou knihu odměníte nějakou vámi momentálně preferovanou. 

Je možné, že vám učitelé budou, jako ta naše, přímo vnucovat některé knihy pod záminkou, že se dobře čtou a že je ve škole společně rozeberete. Dle mého názoru jde spíše o to, aby nemuseli oprašovat znalost tolika různých titulů, a tak se vám snaží podstrčit ty, které se líbí a dobře čtou jim. Pokud opravdu neradi čtete a ještě více neradi knihy rozebíráte či o nich píšete a zkrátka vám to nikdy nešlo, je nejspíš nejlepším řešením nechat si poradit a učitele poslechnout. Jestli to máte ovšem úplně naopak, je dobré zkusit se zamyslet nad tím, zda jsou doporučené tituly opravdu tím pravým i pro vás.  

PŘEDTÍM NEŽ ZAČNETE ČÍST VYBRANÉ KNIHY

Uvědomte si předem, že je rozdíl mezi číst a prolétávat řádky očima. Všichni to určitě známe - čteme několik vět a pak zjistíme, že je musíme číst znovu a znovu a dokola, jelikož jsme se na poprvé pořádně nesoustředili. Záleží to samozřejmě na složitosti knihy a množství rozptýlení, ale hlavně na našem momentálním rozpoložení. Někdy je zkrátka lepší knihu odložit a pokračovat, až se zase myšlenky ustálí. 

Je dobré dělat si poznámky již během čtení. Někdy je to těžké, pokud se do knihy opravdu ponoříme tak, že nemůžeme odtrhnout oči od stránky. Vždy je však lepší sepsat si poznatky, dokud jsou v čerstvé paměti, a poté je zpětně upravit podle toho, jak se nám v hlavě uleží.

Budete-li si chtít knihu půjčovat v knihovně, zkontrolujte si nejdříve na internetu dostupnost. Například takový Shakespeare, kterého má v maturitní četbě snad každý, půjde před maturitou na dračku. Naštěstí se některé knihy dají stáhnout v souboru pdf a pak číst třeba na mobilu či tabletu, ideálně samozřejmě přímo na čtečce. 

Pokud máte stále možnost změnit si seznam a zdá se vám, že knížka, kterou právě čtete, pro vás nebude ideální, klidně ji vyměňte za jinou. Jistě budou knihy, jež se vám nebudou číst nejlépe, i přestože seznam, z kterého můžete vybírat se zdá poměrně dlouhý. S tím se zkrátka musíte smířit. Jestli se vám ovšem zdá, že výměna by mohla prospět, neváhejte ji vyzkoušet.

NĚKOLIK OSOBNÍCH TIPŮ, NA KTERÉ JSEM BĚHEM ZAZNAMENÁVÁNÍ DĚL PŘIŠLA

Je důležité mít ideálně jedno místo, kam si můžete poznámky o knihách přehledně zapsat a rozdělit do oddílů. U maturity po vás nebudou chtít jen informace o samotné knize, ale také o autorovi a jeho dalších dílech (ty většinou stačí jen zmínit/vyjmenovat).

Co si určitě zaznamenat: 

O díle:

  • Název díla
  • Žánr: próza (román, povídka, …)/poezie (báseň, balada, …)/drama
  • Jazyk: zde je myšleno, jak se vám kniha četla, jestli autor používá moderní či spíše archaické (zastaralé) výrazy, jestli má děj chronologickou strukturu...
  • Rok vydání (stačí přibližně, či pouze století)
  • Doba a místo děje
  • Stručný děj

O autorovi:

  • Jméno
  • Národnost
  • Další díla
  • Doba, ve které žil a psal (případně jak ho v díle ovlivnila)

Pokud čtenářský deník ještě nemáte, ten od Cleverminds má oddíly již předepsané, takže stačí pouze doplňovat. Navíc máte vše přehledně v jednom sešitě s tvrdými deskami, který se vám vejde do aktovky či batohu, ale zároveň je dost velký, aby se do něj vešly všechny vaše poznatky. 

„Ten, kdo čte, žije s každou další knihou život navíc. Kdo nečte, má jen ten svůj.“ 

- O. Wilde

Tak přeji příjemné a bezproblémové životy! Kristýna K.

ČTENÁŘSKÝ DENÍK najdete na eshopu zde:

https://mycleverminds.cz/notesy-a-zapisniky/229-ctenarsky-denik.html