(+420) 739 849 539 | Volejte Po - Ne | 9-20 

0
Produkt byl přidán do košíku
Množství
Celkem
Pokračovat v nákupu Přejít do košíku

Když jedeš ve vlaku...

...nevnímáš, že je to krysí závod. Makáš ve firmě někoho jinýho, chodíš do školy a mnohdy se učíš od teoretiků. Nejsi schopen moc vnímat kontext.
Já to měl úplně stejný. Ne že by pracovat ve firmě bylo špatný - byla to koneckonců skvělá pozice za slušnejch podmínek. A škola byla vlastně taky fajn, protože jsem potkal spoustu dobrejch lidí a kámošů, se kterýma jsme měli dost společnýho. Ale prostě jsem cítil, že ne vše jde podle mých představ.
Vše se změnilo jednoho dne, když jsem se tak potuloval po Vinohradech! Měl jsem namířeno do kanclu a zvolil jinou trasu. Zakopnul jsem o malý zastrčený obchůdek nabízející “chytré myšlenky”, což mě zaujalo. Přece mi kámoši říkají CLEVERMAN, no ne? :-)
Zapadl jsem dovnitř a za hodinu byl zase venku. Stál jsem na chodníku ani nevěděl jak, s tupým výrazem ve tváři a jedinou otázkou, která mi zvonila v hlavě - kam to kámo vlastně upaluješ v tom životě? 
Strašně zvláštní chvíle, ze který mě vytáhl až zvonící telefon. Na druhý straně byl Jirka (kámoš s tou malou firmou, co mu pomáhám). Dneska jsem cítil, že žádnou večerní práci nedám. Měl jsem v plánu něco úplně jinýho.
Do večera jsem tu návštěvu Vinohrad rozdejchával a stále na to myslel. Něco se pohnulo, změnilo!
Došlo mi, že pokud nezměním zadání rovnice, bude už takhle vypadat celý můj život. Jen prostředky a důvody mého sprintu se budou v čase měnit, ale reálně nikdy nebudu pánem situace...

Ráno vstaň a začni brát svět jinak!